Tipy na výlety
Velvarská brána
Poslední brána Slaného a jeden z několika málo zbytků opevnění vůbec. Dostavěna byla ve 2. polovině 15. století. Je vysoká 38 m a zakončena makovicí a korouhvičkou ve tvaru kohouta, jako symbol bdělosti a ostražitosti. Plastické zdobení brány znázorňuje městský znak, šest cechovních znaků (tkalcovský a prýmkařský, blíže neurčený, sladovnický, postřihačský, hrnčířský a kolářský)a zemské znaky Čech a Moravy. Dnes je v prostorách Velvarské brány expozice Vlastivědného muzea zaměřená na fortifikaci města.
Velvarskou bránu můžete navštívit od 1. května do 31. října. Vstupné 40 Kč. Prohlídky Velvarské brány v hlavní otevírací době muzea objednávejte u průvodkyně – buď osobně v hlavní budově, na tel. čísle 725 343 028 nebo e-mailem pruvodce@muzeumslany.cz.
Panenský Týnec
Klášter klarisek s kostelem Panny Marie,- vzdálenost od centra Slaného 15, 8 km. Klášter klarisek s kostelem Panny Marie založený v roce 1280. Po požáru začala výstavba nového konvetního kostela, kterou přerušily husitské války. Stavbu pravděpodobně realizovala parléřksá huť, zachoval se výrazný jižní portál. Klášter byl zrušen v roce 1783.
Zlonice, Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Prohlídku kostela je možno uskutečnit po předchozím vyjednání. Příležitostně je kostel využíván jako koncertní síň. Na místě původní středověké svatyně nechali hrabata Kinští v 1. 1727 – 35 vystavět barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Stojí na terase ve svahu. Postaven byl Františkem Maxmiliánem Kaňkou a Ferdinandem Hubnerem. Vnitřním zařízení pochází od Josefa Kleina z let 1738-1746. Nástropní malba je dílem Ad. Liebschera, sochařská výzdoba pochází od Josefa Kleina. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie je vrcholně barokní stavba na půdorysu kříže. Dvojice věží po stranách presbytáře byla vystavěna v roce 1744 stavitelem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, z jehož dílny pochází i barokní fara. Střecha je mansardová, věže mají cibulovité báně.
Budeč Rotunda sv. Petra a Pavla
Rotunda sv. Petra a Pavla, původně zasvěcená pouze sv. Petru, byla postavena z příkazu knížete Spytihněva I. někdy po roce 895.